“最多跑一次”改革向镇村延伸
| Linus Carl Pauling | |
|---|---|
 Linus Pauling (1954) | |
| Narození | 28. února 1901 Portland, Oregon  Spojené státy americké |
| úmrtí | 18. srpna 1994 (ve věku 93 let) Big Sur, Kalifornie  Spojené státy americké |
| P?í?ina úmrtí | rakovina prostaty |
| Bydli?tě | Big Sur (do 1994) Corvallis Lake Oswego |
| Alma mater | Oregon State University (1917–1922) Kalifornsky technologicky institut (do 1925) |
| Povolání | chemik, fyzik, esperantista, vysoko?kolsky u?itel, biochemik, mírovy aktivista, krystalograf, biofyzik a aktivista |
| Zaměstnavatelé | Kalifornsky technologicky institut (1927–1963) Kalifornská univerzita v San Diegu (1967–1969) Stanfordova univerzita (1969–1975) Linus Pauling Institute Oregon State University |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1926) ACS Award in pure chemistry (1931) Irving Langmuir Award (1931) William H. Nichols Medal (1941) Silliman Memorial Lectures (1945) … více na Wikidatech |
| Nábo?. vyznání | ateismus |
| Cho? | Ava Helen Pauling[1][2] |
| Děti | Peter Pauling |
| Funkce | profesor (1969–1974) |
| Podpis |  |
| Citát | |
| Jestli chcete mít dobré nápady, musíte mít hodně nápad?. | |
| Web | scarc |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové polo?ky. | |
Linus Carl Pauling (28. února 1901 Portland – 19. srpna 1994 Big Sur) byl americky kvantovy chemik a biochemik, aktivista a autor. V anglickém vědeckém magazínu New Scientist byl za?azen mezi 20 nejvyznamněj?ích vědc? v?ech dob. Byl jeden z prvních chemik?, ktery aplikoval tehdy novou kvantovou mechaniku v chemii, a za jeho práci na podstatě chemické vazby, její? vysvětlení pomocí kvantové mechaniky lze pova?ovat za jeden z největ?ích úspěch? této nové teorie, mu byla v roce 1954 udělena Nobelova cena za chemii.[3] V roce 1963 p?evzal Nobelovu cenu míru za organizování kampaně proti test?m jadernych zbraní.[4] V pozděj?ích letech získal celosvětovou popularitu svou teorií o vyznamu pravidelného u?ívání velkych dávek vitamínu C jako prevence proti mnohym chorobám v?etně rakoviny.
?ivot
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Portlandu (stát Oregon), kde jeho otec provozoval ?ivnost jako lékárník a obchodník. U? v dětství projevoval zájem o chemii, prováděl r?zné chemické pokusy. V letech 1917–1922 studoval chemickou technologii na Oregonské státní univerzitě, potom p?e?el na Kalifornsky technologicky institut (Caltech) v Pasadeně, kde získal v roce 1925 doktorát v oboru chemie a fyziky.[5] Udělení Guggenheimova stipendia mu umo?nilo v roce 1926 odjet do Evropy a tam během dvou let potkal ?adu známych vědc?: Wernera Heisenberga, Wolfganga Pauliho, Nielse Bohra, Erwina Schr?dingera, Arnolda Sommerfelda. To ho inspirovalo k zájmu o aplikování kvantové mechaniky na strukturu molekul.[6] Vrcholem jeho dlouholeté vědecké ?innosti v této oblasti bylo udělení Nobelovy ceny za chemii v roce 1954.
Po návratu do USA nastoupil v Caltechu na pozici docenta teoretické chemie, v roce 1930 byl jmenován profesorem. V institutu pracoval a? do roku 1963. Od roku 1969 p?sobil jako profesor na Stanfordově univerzitě a v roce 1973 tam zalo?il vlastní Institut pro vědu a léka?ství, zamě?eny na ortomolekulární medicínu (nyní Linus Pauling Institut).[5]
Roku 1923 se o?enil s Avou Helen Millerovou, známou bojovnicí za mír a lidská práva.[6] V dlouholetém man?elství se jim narodily ?ty?i děti.[7]
Po 2. světové válce se zabyval následky nadzemních test? jadernych zbraní na lidské zdraví. Zamy?lel se nad posláním vědy v moderním světě. Zasazoval se o mírové sou?ití v?ech stát?. Stal se vytrvalym bojovníkem za celosvětovy zákaz v?ech jadernych pokus?, noviná?i ho nazyvali Atomovym svědomím Ameriky. V letech 1957–1958 organizoval kampaň proti těmto test?m, petici podepsalo 11 021 vědc? ze 49 zemí, mezi nimi? bylo 36 nositel? Nobelovy ceny. Americkymi bezpe?nostními strukturami byl obviněn z protiamerické ?innosti a sympatií ke komunismu. Za svou iniciativu získal Nobelovu cenu míru za rok 1962.[6] Ve svém boji za mír pokra?oval a? do vysokého věku, vystupoval na masovych akcích. Byl odp?rcem americké ú?asti ve Vietnamské válce. V roce 1970 obdr?el Mezinárodní Leninovu mírovou cenu.
?ivotní aktivitu, energii a du?evní svě?est si udr?oval i v osmdesáti letech. Byl ve vyborné fyzické kondici, co? p?i?ítal právě tomu, ?e od roku 1965 u?íval vysoké dávky vitamínu C. Věnoval se propagaci své populárně nau?né knihy, která vy?la v roce 1987 pod názvem Jak déle ?ít a lépe se cítit (How to Live Longer and Feel Better) a okam?itě se stala bestsellerem. Stanovil v ní pravidla, p?i jejich? dodr?ování ka?dy m??e zlep?it své zdraví a psychicky stav.
Zem?el na rakovinu prostaty ve věku 93 let. Náhrobek má na h?bitově Oswego Pioneer ve městě Lake Oswego v Oregonu.
Vědecká práce
[editovat | editovat zdroj]Na po?átku jeho vědecké ?innosti bylo studium molekulární struktury s vyu?itím rentgenovych paprsk? a elektronové difrakce k ur?ování jaderného magnetického spektra. Pauling vypracoval teorii, podle ní? se elektrony vyskytují ve dvojicích a v roce 1935 popsal povahu chemické vazby. Pomocí kvantové chemie vytvo?il pravidla vysvětlující, jaké interakce fungují mezi elektrony p?i vytvá?ení trojrozměrné struktury chemickych prvk? a slou?enin. Spolupracoval na objasnění struktury DNA, kterou chybně viděl jako trojitou spirálu (problém vy?e?en v roce 1951 Jamesem Watsonem, Francisem Crickem, Rosalindou Franklinovou a Mauriciem Wilkinsem).[6]
Pauling pat?í k zakladatel?m molekulární biologie, podílel se na objevování prostorové stavby bílkovin, p?edev?ím hemoglobinu. Jeho objev, ?e p?í?inou anémie srpkovitych buněk je abnormální molekula, otev?el cestu ke zkoumání geneticky získanych mutací na molekulární úrovni. Za 2. světové války vyvinul oxypoly?elatinu, syntetickou krevní náhradu.[8] Vyznamně p?ispěl i do ?ady dal?ích obor?, v?etně anorganické a organické chemie, metalurgie, imunologie, anesteziologie, psychologie ?i genetiky.[9] Zamě?il se na vyu?ití poznatk? z teoretické chemie a molekulární struktury pro zji??ování metabolickych poruch spojenych s r?znymi chorobami.
V ?edesátych letech 20. století p?i?el s teorií o vyznamu vitamínu C jako prost?edku v prevenci a lé?bě rakoviny a dal?ím chorobám. Pauling tento obor nazval ortomolekulární medicínou, co? je lé?ba a prevence nemocí pomocí u?ívání optimálních dávek vitamin? a dal?ích látek, které jsou normálně p?ítomné v lidském těle. Se svym spolupracovníkem, britskym chirurgem Ewanem Cameronem napsal populární knihu Rakovina a vitamín C (Cancer and Vitamin C: A Discussion of the Nature, Causes, Prevention, and Treatment of Cancer With Special Reference to the Value of Vitamin C. – 1993).
Bádání, jak udr?et kvalitní a dlouhy ?ivot z hlediska biochemie se věnoval a? do konce ?ivota.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ In: Biography.com. 2. dubna 2014. Dostupné online. [cit. 2025-08-07].
- ↑ Jack D. Dunitz: Obituary: Linus Carl Pauling, 28 February 1901 - 18 August 1994. In: Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society. 1. listopadu 1996. Dostupné online. [cit. 2025-08-07].
- ↑ The Nobel Prize in Chemistry 1954. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Nobel Peace Prize 1962. NobelPrize.org [online]. [cit. 2025-08-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b PAULING, Linus. Jak déle ?ít a lépe se cítit. Praha: Argo, 2015. ISBN 978-80-257-1225-2. Kapitola P?edmluva, s. 15. Dále jen Pauling.
- ↑ a b c d CODR, Milan; ?ERNY, Ji?í. P?emo?itelé ?asu sv. 19. Praha: Mezinárodní organizace noviná??, 1989. Kapitola Linus Carl Pauling, s. 70–73.
- ↑ Pauling, str. 22
- ↑ Pauling, str. 17–18
- ↑ Pauling, str. 18
- ↑ Pauling, str. 19
Literatura
[editovat | editovat zdroj](?esky)
- PAULING, Linus. Jak déle ?ít a lépe se cítit. Praha: Argo, 2015. 392 s. ISBN 978-80-257-1225-2.
- (anglicky)
- HAGER, Thomas, Force of Nature: The Life of Linus Pauling, Ney York, Simon & Schuster, 1995, ISBN 0-684-80909-5
- HAGER, Tom, Linus Pauling and the Chemistry of Life, New York, Oxford University Press, 1998, ISBN 0-19-513972-0
- MEAD, Clifford, HAGER, Thomas, Linus Pauling: Scientist and Peacemaker, Corvallis, Oregon State University Press, 2001, ISBN 0-87071-489-9
- GOERTZEL, Ted, GOERTZEL, Ben, Linus Pauling: A Life in Science and Politics, New York, Basic Books, 1995, ISBN 0-465-00672-8
- SERAFINI, Anthony, Linus Pauling: A Man and His Science, New York, Paragon House, 1989, ISBN 1-55778-440-X
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky ?i videa k tématu Linus Pauling na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ?R, jejich? autorem nebo tématem je Linus Pauling
- Linus Pauling and the Race for DNA: A Documentary History
- Ameri?tí biochemici
- Ameri?tí chemici
- Teoreti?tí chemici
- Krystalografové
- Nositelé Nobelovy ceny za chemii
- Nositelé Nobelovy ceny za mír
- Ameri?tí nositelé Nobelovy ceny
- Vícenásobní nositelé Nobelovych cen
- Nositelé Guggenheimova stipendia
- Nositelé Národního vyznamenání za vědu
- ?lenové Francouzské akademie věd
- ?lenové Americké akademie umění a věd
- ?lenové Národní akademie věd USA
- Dr?itelé Davyho medaile
- Dr?itelé ?estnych doktorát? Jagellonské univerzity
- Nositelé Leninovy ceny míru
- Osobnosti roku ?asopisu Time
- Osobnosti na americkych po?tovních známkách
- Absolventi Kalifornského technologického institutu
- Ameri?tí pacifisté
- Ameri?tí ateisté
- Ameri?ané německého p?vodu
- Narození v roce 1901
- Narození 28. února
- Narození v Portlandu (Oregon)
- úmrtí v roce 1994
- úmrtí 19. srpna
- úmrtí v Kalifornii
- Zem?elí na karcinom prostaty