关于《新疆维吾尔自治区公路交通运输信息化...

百度 吴湖帆却婉言谢绝了，只因这是他与夫人的心头好。

Interrupce, umělé p?eru?ení (ukon?ení) těhotenství, uměly potrat nebo abortus arteficialis (lat.) je úmyslné ukon?ení těhotenství neboli odstranění ?i vypuzení lidského embrya ?i plodu prost?ednictvím medikace nebo chirurgického zákroku. Byvá té? nazyvána slovem potrat, kterym se ov?em obecně chápe vypuzení nebo odstranění plodu z dělohy p?ed ukon?ením 28. tydne těhotenství.

O morálních, etickych a právních otázkách interrupcí se vedou diskuse. Odp?rci, kte?í jsou ?asto z nábo?enskych a konzervativních skupin, ?asto argumentují, ?e embryo nebo plod je osoba s právem na ?ivot, a proto potraty p?irovnávají k vra?dě. Zastánci legálnosti potrat? ?asto tvrdí, ?e jde o sou?ást práva ?eny rozhodovat o svém těle. Jiní jsou pro legální a dostupné potraty jako opat?ení v oblasti ve?ejného zdraví.

Metody interrupce

Interrupce za pomocí vakuového vysávání v osmém tydnu těhotenství.
1: Amniovy vak
2: Embryo
3: Dělo?ní vystelka
4: Speculum
5: Vakureta
6: Napojení na sací pumpu

Metody interrupce jsou voleny podle délky těhotenství. Nejsnadněj?í je interrupce v raném stádiu vyvoje plodu. ?ím d?íve matka interrupci podstoupí, tím méně bude pro ni komplikovaná a bolestivá. Následná fyzická i psychická rekonvalescence tak bude pro ?enu snaz?í, ne? kdy? podstoupí interrupci v pozděj?ím stádiu těhotenství. Interrupce v pozděj?ím stádiu těhotenství má vy??í rizika komplikací.

Farmakologické metody

Do 8. tydne těhotenství je mo?né ukon?it těhotenství medikamentózní metodou, v rámci které jsou ?eně podána abortiva – p?ípravky ur?ené pro usmrcení a vypuzení plodu. Od ?ervna roku 2014 je v ?esku dostupná tzv. potratová pilulka, která je k tělu ?eny ?etrněj?í ne? chirurgicky zákrok. Potratovou pilulku lze pou?ít do 49. dne od poslední menstruace. Skládá se ze dvou ú?innych látek (mifepriston a misoprostol). První látka plod usmrtí a druhá p?ivodí jeho vypuzení z těla. Pilulku mohou p?edepsat pouze zdravotnická za?ízení s l??ky (nemocnice nebo potratová centra). Pilulka je ?eně podána s dostate?nym ?asovym odstupem během dvou náv?těv zdravotnického za?ízení. Jakmile ?ena u?ije pilulku, musí z?stat ve zdravotnickém za?ízení nejméně jednu hodinu z d?vodu mo?nych ne?ádoucích ú?ink?. Následně po u?ití druhé látky se musí za několik dn? dostavit ke kontrole. Vzácně tato farmaceutická metoda nemusí byt zcela efektivní. V takovém p?ípadě je p?istoupeno k chirurgickému zákroku.

Chirurgická interrupce

Nej?astěj?í prováděnou chirurgickou metodou v prvním trimestru těhotenství je miniinterrupce, která je z chirurgickych metod nej?etrněj?í a dá se ?íci i nejbezpe?něj?í. Nap?. z celkového po?tu potrat? za rok 2015 v ?esku tvo?ily miniinterrupce a? 40 %. Miniinterrupce se provádí do 8. tydne těhotenství roz?í?ením (dilatací) dělo?ního hrdla s následnou vakuumaspirací, kdy je plodové vejce s dělo?ní sliznicí pod tlakem odsáto z dělo?ní dutiny.

Klasická interrupce probíhá v prvním trimestru těhotenství od 8. do 12. tydne. Provádí se dilatací dělo?ního hrdla a následnou evakuací (vyprázdněním) dělohy tupou kyretou. Od 9. tydne těhotenství se pou?ívají také potratové kle?tě. Tento zp?sob umělého p?eru?ení těhotenství je o něco komplikovaněj?í, proto ?ena musí byt alespoň jeden den hospitalizována, zatímco p?i miniinterrupci hospitalizace není nutná a ?ena m??e po zákroku odejít za několik hodin dom?. ^[zdroj?]

Pozdní interrupce

Ve druhém trimestru těhotenství dochází k interrupci vyjime?ně, jeliko? se jedná pro těhotnou ?enu o rizikovy úkon, během kterého m??e dojít k vá?nému po?kození zdraví těhotné ?eny a v některych p?ípadech kon?í i smrtí. Interrupci lze dle ?eskych zákon? provést po 12. tydnu z d?vodu ohro?ení ?ivota a zdraví matky a z d?vodu handicapu plodu, nap?íklad v p?ípadě, má-li plod Down?v syndrom, roz?těp (v?etně roz?těpu rtu) nebo v p?ípadě, kdy je plod ne?ivotaschopny (zem?el by p?ed narozením nebo brzy po narození). Pokud k tomuto zákroku dalo podnět zdravotnické za?ízení, je nutny souhlas ?eny. Pokud dá podnět k interrupci ?ena, musí byt potvrzen zdravotní d?vod. Interrupci do 24. tydne těhotenství z genetickych d?vod? je mo?ná, kdykoli do této ?asové hranice. Statistiky z roku 2015 zaznamenaly pouze 329 interrupcí od 13. do 15. tydne těhotenství a později od 16. tydne těhotenství postoupilo tento zákrok 509 ?en. Ve vy??ím stádiu těhotenství jsou ?ísla v tomto p?ípadě velmi nízká.

Jednou z forem pozdní interrupce je usmrcení plodu ve druhém nebo t?etím trimestru solnym roztokem. Tato forma potratu trvá p?ibli?ně hodinu. Tuto formu potratu p?e?ila americká zpěva?ka Gianna Jessen.

Velmi pozdní interrupce neboli potrat ?áste?nym porodem se provádí rozta?ením dělo?ního hrdla a vypuzením celého plodu nebo roz?íznutím dělohy a vyjmutím plodu. Druhy popisovany zp?sob je podobny císa?skému ?ezu. Metoda vy?aduje chirurgické zmen?ení hlavy plodu p?ed jeho vyjmutím. Interrupce ve t?etím trimestru na ?ádost matky jsou legální a? do okam?iku porodu v Kanadě, některych státech USA a v komunistickych zemích – ?ína, Severní Korea a Vietnam. Tyto formy interrupcí probíhají v době, kdy se děti rodí a ve vyjime?nych p?ípadech jsou schopné p?e?ít (ze 138 pozorovanych p?ípad? p?e?ily dvě děti). Legalizaci těchto potrat? prosazoval Barack Obama v p?ípadě ?ohro?ení du?evního zdraví“ matky.

D?vody pro interrupci

?eny mohou ?ádat o interrupci z mnoha d?vod?, je? reflektují ?ivotní situace a problémy. Hlavní d?vody, za kterych dochází k interrupcím, jsou zdravotní (je ohro?en ?ivot nebo zdraví matky), etické d?vody (znásilnění, incest) ?i mo?nost vrozenych vyvojovych vad (je zde riziko abnormality zárodku). Interrupce z d?vodu znásilnění ?i incestu pokryvají jen men?inu p?ípad?. Dal?í d?vody jsou sociálně-ekonomické a souvisejí nap?. s nevhodnymi ?ivotními podmínkami, nedostatkem financí nebo t?eba s nedokon?ením studia. Nap?. americky pr?zkum z roku 2013 ukázal, ?e a? 40 % ?en v USA se rozhoduje pro interrupci z d?vodu ?patné finan?ní situace. I obecně lze ?íci, ?e ekonomické d?vody a nevhodné ?ivotní podmínky hrají velkou roli p?i rozhodování o interrupci. I p?es poskytování peně?ních dávek a p?íspěvk? od státu mohou celkové náklady po porodu a p?i vychově dětí p?eva?ovat rozpo?et sociálně slab?ích rodin. Se ?patnou finan?ní situací pak souvisí i zhor?ení ?ivotních podmínek p?íli?nym nár?stem po?tu ?len? rodiny. Mnoho d?vod? je i ryze sociální povahy. Některé ?eny se rozhodují pro interrupci, proto?e jsou ji? plně zaneprázdněné svymi dosavadními potomky. Chtějí se na ně soust?edit a pokud mo?no nezanedbat jejich vychovu. ?eny podstupují interrupci také proto, ?e na dítě takzvaně nenastal ten ?pravy ?as“. To se dá vysvětlit tím, ?e nap?íklad mladé dívky, které otěhotní p?i studiích, preferují dokon?ení vzdělání. Nebo naopak star?í ?eny, které mají vybudovanou kariéru, se jí nechtějí kv?li těhotenství a rodinnému ?ivotu vzdávat. Dal?ím d?vodem m??e byt i odchod nebo absence partnera (otce dítěte), kdy si ?eny nechtějí nebo nedoká?í p?edstavit vychovu dítěte v pozici svobodné matky. P?esto jsou i ?eny, které interrupci ze zdravotních d?vod? odmítají, nap?. kv?li jejich nábo?enskému p?esvěd?ení. V tomto p?ípadě musí léka? opat?it negativní revers, nejen od ?eny, ale i od dal?ích svědk?, léka?? a zdravotnického personálu, aby tak p?ede?el mo?nym soudním spor?m, v p?ípadě zhor?ení zdravotního stavu nebo p?ípadné smrti ?eny.

Historie

Potraty, interrupce i infanticida (vra?dění dětí po narození) měly své místo v historii lidstva ji? od pravěku, byly legální nap?íklad ve starověkém ?ecku a ?ímě. Potraty byly vykonávány velmi ?asto za pomoci neodbornych zásah? do těla těhotné ?eny, p?ípadně bylo vyu?íváno nep?ímych ?metod“, které potrat vyvolaly. Od nástupu k?es?anství, islámu a buddhismu byly potraty zakázány. Ve st?edověku a raném novověku byl potrat i vra?da novorozence mnohdy trestán smrtí. Podle zákona z roku 1852 se potrat trestal jedním a? pěti lety tě?kého ?alá?e pro matku i potratá?e. Jeliko? interrupce, znamená ukon?ení těhotenství odborníkem – léka?em, je mo?né o ní hovo?it a? ve 20. století. Do této doby se nazyvalo jakékoliv ukon?ení těhotenství potratem.

První zemí, která v moderní době umělé potraty legalizovala, byl Sovětsky svaz v roce 1920. Druhou zemí, která legalizovala potraty v p?ípadě plod? s genetickou poruchou, bylo nacistické Německo.^[zdroj?] V roce 1936 legalizovalo interrupce republikánské ?panělsko. Po Francově vítězství ve ?panělské ob?anské válce v?ak byla obnovena ochrana ?ivota od po?etí. V ?eskoslovensku byla interrupce legalizována roku 1950 ze zdravotních d?vod? a v p?ípadě handicapovanych plod?, v roce 1957 byla dále roz?í?ena a schvalovaly ji komise. Během socialismu byla interrupce legalizována ve v?ech zemích vychodního bloku s vyjimkou Albánie. Velká Británie legalizovala potraty v roce 1967. V Británii jsou potraty legální na ?ádost matky a? do 24. tydne. Prvním státem Spojenych stát? americkych, ktery legalizoval interrupce na ?ádost matky, byl Havaj v roce 1970. V roce 1973 precedent Roe vs Wade legalizoval interrupce na celém území Spojenych stát? americkych a povolil i interrupce v druhém a t?etím trimestru.

Na světě je ka?doro?ně provedeno p?ibli?ně 73 milion? interrupcí, p?i?em? asi 45 % z nich není provedeno bezpe?ně. Míra provedenych interrupcí ve vyspělych zemích vyrazně klesla s dostupností antikoncepce i legalizací interrupcí. Země, které interrupce povolují, r?zně omezují v jak pozdním stadiu těhotenství je interrupce povolena.

Politika a právo

Právní pojetí interrupcí na mapě světa

     povoleno na vy?ádání a? do porodu

     povoleno na vy?ádání s omezením del?ím ne? 17 tydn? těhotenství

     povoleno na vy?ádání s omezením do 17 tydn? těhotenství

     povoleno na vy?ádání s nejasnym omezením délky těhotenství.

     protiprávní s vyjimkou ohro?ení ?ivota matky, zdraví ?i psychického zdraví, znásilnění, defektu plodu, socioekonomickych d?vod?

     protiprávní s vyjimkou ohro?ení ?ivota matky, zdraví ?i psychického zdraví, znásilnění, defektu plodu

     protiprávní s vyjimkou ohro?ení ?ivota matky, zdraví ?i psychického zdraví, defektu plodu

     protiprávní s vyjimkou ohro?ení ?ivota matky, zdraví ?i psychického zdraví, znásilnění

     protiprávní s vyjimkou ohro?ení ?ivota matky, zdraví ?i psychického zdraví

     protiprávní s vyjimkou ohro?ení ?ivota matky

     protiprávní bez vyjimky

     nejsou informace

Spor o interrupce hraje velikou roli v politice těch stát?, kde má vyznamny vliv nábo?enství, nap?. Polsko, Irsko a USA. Ve státech, kde mají obě skupiny p?ibli?ně vyrovnanou sílu, se sna?í druhá strana p?evrátit interrup?ní zákony poka?dé, kdy? ve volbách získá p?evahu. Tyto země jsou té? ?asto místem hledání ?kompromis?“ ohledně doby, do kdy je potrat povolen. Jde o to, ?e zde existuje nevyhraněná skupina voli??, která rozdílně vnímá nap?. miniinterrupce a pou?ití pilulky RU-486 oproti nap?íklad potratu p?i porodu. Dané kompromisy jsou ale zpravidla vedeny pouze snahou dosáhnout maxima. Pro vět?inu aktivist? hnutí pro-life je p?ijatelny pouze zákaz v?ech typ? potrat? v?etně Postinoru a RU-486, aktivisté hnutí pro-choice zase ve velké vět?ině po?adují právo na potrat a? po okam?ik, kdy za?ne novému jedinci fungovat mozek na pat?i?né^[zdroj?] úrovni. Obě strany mají své extremisty, u odp?rc? potrat? to jsou ti, kte?í jsou ochotni pro ochranu nenarozeného ?ivota sáhnout i k pou?ití nelegálního násilí proti personálu klinik provádějících interrupce, u zastánc? práva na interrupce ti, co po?adují právo na potrat a? do prvního nadechnutí novorozence (potrat p?i porodu).

Jak mezinárodní, tak ?esky právní ?ád reflektují, ?e o pojetí ?ivota p?ed narozením není obecná shoda, a proto se v mnoha formulacích vyhybají explicitnímu vyjád?ení, jaky status lidsky zárodek nebo plod má, pop?ípadě nejsou zcela konzistentní.

Restriktivní zákony a zákazy, které ?enám znemo?ňují, aby podstoupily interrupci, nevedou podle Guttmacher Institute k poklesu potratovosti, ale k jejich men?í bezpe?nosti.

?esko

Umělé potraty byly na území ?eska krátce legalizovány za nacistické okupace. Za vlády Klementa Gottwalda umo?ňoval § 218 zákona ?. 86/1950 Sb. usmrcení lidského plodu léka?em ve zdravotním ústavu se souhlasem těhotné ?eny za p?esně stanovenych podmínek (ohro?ení ?ivota ?eny apod.). Podle zákona 68/1957 Sb. povolovaly umělé p?eru?ení těhotenství komise, a to pouze ze zdravotních d?vod? nebo z jinych d?vod? zvlá?tního z?etele hodnych.

?eská Listina základních práv a svobod, která je sou?ástí ústavního po?ádku ?R od roku 1992, konstatuje v ?l. 6, ?e lidsky ?ivot je hoden ochrany ji? p?ed narozením a ?e nikdo nesmí byt zbaven ?ivota. Zároveň uvádí, ?e poru?ením práv podle tohoto ?lánku není, jestli?e byl někdo zbaven ?ivota v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.

A?koli podle § 7 ob?anského zákoníku 40/1964 Sb, vzniká zp?sobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti narozením, p?iznává se právní subjektivita i ji? po?atému dítěti, ov?em pouze za podmínky, narodí-li se ?ivé. Ve vět?ině definic dítěte v dal?ích zákonech nebo mezinárodních smlouvách se neuvádí dolní věková hranice a tedy není explicitně vyjád?eno, zda se ustanovení vztahují i na nenarozené dítě. Novy ob?ansky zákoník 89/2012 Sb. ji? ?e?í situaci obdobně: ?lověk má právní osobnost od narození do smrti (§ 23). Na po?até dítě se hledí jako na ji? narozené, pokud to vyhovuje jeho zájm?m. Má se za to, ?e se dítě narodilo ?ivé. Nenarodí-li se v?ak ?ivé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo (§ 25).

Interrupce povolil nejprve zákon ?. 68/1957 Sb., později podmínky uvolnil zákon ?. 66/1986 Sb. V ?ervnu 2003 navrhli poslanci Ji?í Karas (KDU-?SL), Jan Kasal (KDU-?SL), a Petr Pleva (ODS) zru?ení zákona a podstatně p?ísněj?í regulaci a ochranu lidského ?ivota i p?ed narozením, návrh byl zamítnut v prvním ?tení poměrem hlas? 134:23.

Nesouhlas s liberálním p?ístupem k interrupcím vyjad?ují nejvyrazněji voli?i k?es?ansky orientované KDU-?SL. Podle Světlany Mozgové si je vět?ina poslanc? strany, jak uvedla ve své bakalá?ské práci, vědoma marnosti snahy o prosazení zákazu interrupcí, ale sna?í se podporovat cesty jako je dono?ení dítěte za ú?elem adopce, vyu?ití babyboxu nebo podstoupení utajeného porodu. P?edseda lidovc? Pavel Bělobrádek se v dubnu 2018 zú?astnil pra?ského Pochodu pro ?ivot.

V letech 2016 a 2021 Ministerstvo zdravotnictví ?R ozna?ilo provádění interrupcí na území ?R jinému ob?anu EU za legální. Kv?li hrozbě postihu léka?? z d?vodu jiného vykladu zákona legálnost interrupcí pro cizince na území ?R odmítá ?eská léka?ská komora.

Názor ?eské spole?nosti k potrat?m je stabilní. Pr?zkum CVVM z května 2019 ukázal, ?e 68 % lidí podporuje plné právo ?eny rozhodnout o p?eru?ení svého těhotenství, dal?ích 19 % by povolilo interrupci ?jen s p?ihlédnutím ke zdravotním a sociálním ohled?m na dítě a ?enu“.

Německo

V Německu je interrupce ilegální, ov?em do t?etího měsíce není trestána, pokud jí p?edcházelo ?interrup?ní poradenství“. Poradenství provádějí poradny autorizované ministerstvem zdravotnictví jednotlivé spolkové země, které musejí byt organiza?ně odděleny od léka?ského za?ízení, je? interrupci vykonává. Poradna nemá ?ádné rozhodovací pravomoci a je povinna vydat potvrzení, ?e k poradenství do?lo.

Na p?dě katolické církve docházelo ke spor?m, jestli má tyto poradny provozovat. Jedni tvrdili, ?e provozováním poraden asistuje p?i potratech, jiní argumentovali, ?e je to jediny zp?sob, jak ovlivňovat zájemkyně o potrat. Spor byl rozhodnut ve Vatikánu tak, ?e poradny provozovat m??e, ale nesmí vydávat potvrzení, co? v?ak v praxi znamená, ?e slu?eb jejích poraden se p?estalo vyu?ívat.

Zákon dovoluje p?eru?ení těhotenství v p?ípadě tzv. léka?ské indikace, pokud existuje nebezpe?í pro ?ivot nebo záva?né zdravotní d?sledky pro matku a není mo?né tomu jinak zabránit. Zákon nestanoví, kdo to posuzuje, v praxi to ?iní o?et?ující léka?.

Do 12. tydne je p?eru?ení těhotenství legální, pokud existuje tzv. kriminologická indikace, tzn. k otěhotnění do?lo v d?sledku znásilnění, partnerka nebyla schopna udělit souhlas atd. V p?ípadě p?eru?ení těhotenství mezi 12. a 22. tydnem po poradenství není pacientka trestná, trestny je v?ak léka?. V judikatu?e existují zna?né, z?ásti regionální, rozdíly ve stíhání delikt?.

Slovensko

Po zániku ?eskoslovenska a vytvo?ení samostatné Slovenské republiky z?stal v platnosti interrup?ní zákon z roku 1986 (66/1986 Sb). Umělá potratovost se za?ala sni?ovat stejně jako porodnost – zatímco v roce 1990 p?ipadalo na jednu ?enu ve fertilním věku 1,2 interrupce, v roce 2003 to u? bylo méně ne? 0,5 interrupce.

I p?es dlouhodobě klesající umělou potratovost se po roce 2000 v parlamentu objevily pokusy o úpravu interrup?ního zákona. V roce 2001 se několik poslanc? konzervativní strany Kres?anskodemokratické hnutie (KDH) obrátilo na ústavní soud SR se stí?ností, ?e interrup?ní zákon, ktery umo?ňuje vykonat interrupci bez udání d?vodu do 12. tydne těhotenství je v rozporu s ústavou SR, konkrétně s právem na ochranu ?ivota je?tě p?ed narozením. Po vleklém procesu trvajícím 6 let ústavní soud SR v roce 2007 vyhlásil, ?e interrup?ní zákon není v rozporu s ústavou SR.

Snahy o zp?ísnění interrup?ního zákona ale neustaly. V roce 2008 byly p?edlo?eny dal?í dva návrhy, mezi nimi i návrh na úplny zákaz interrupcí a trestání poru?ení odnětím svobody na 2 a? 5 let od nezávislého poslance Petra Gabury, ktery ale nepro?el ani prvním ?tením. Prvním ?tením nepro?el ani druhy návrh na úplny zákaz interrupcí z roku 2015 od konzervativc? z hnutí KDH a Oby?ajní ?udia a nezávislé osobnosti (O?ANO).

Největ?í zintenzivnění snah o zp?ísnění nastalo od roku 2018. Do roku 2021 bylo dohromady podáno 10 návrh? změn interrup?ního zákona, ze kterych největ?í ?anci na schválení měl návrh konzervativní poslankyně Anny Záborské z hnutí Kres?anská únia (Kú), ktery pro?el a? do t?etího ?tení. Záborská v návrhu mimo jiného ?ádala prodlou?ení doby k promy?lení interrupce ?ádající ?enou na 96 hodin z p?vodních 48 hodin nebo zákaz reklamy na vykon, slu?by, tovary nebo organizace nabízející interrupce. K schválení tohoto návrhu ve t?etím ?tení v ?íjnu 2020 chyběl jenom jeden hlas. V reakci na to se zvedla vlna odporu ve?ejnosti i lidskoprávních organizací – mezinárodní Centrum pro reproduk?ní práva poslalo otev?eny list poslanc?m Národní rady SR (NRSR) se ?ádostí o odmítnutí tohoto návrhu zákona a zastavení pokus? o omezování reproduk?ních práv slovenskych ?en.

V únoru 2021 nastala na Slovensku poslední dosavadní změna na poli interrupcí – bylo vydáno nové znění vyhlá?ky k interrup?nímu zákonu, kterou se ze seznamu zdravotních indikací k interrupci hrazenych poji??ovnou odstranilo po?etí po 40. roku věku matky. I ?eny po ?ty?icítce si tak musí interrupci do 12. tydne zaplatit.

Gesta?ní limit

Vět?ina stát?, kde jsou interrupce legální, má stanoven věkovy limit od po?etí plodu, do kdy lze plod usmrtit. V ?eské republice je tento limit 12 tydn? na ?ádost matky, av?ak v p?ípadě plod? majících geneticky handicap, nap?íklad Down?v syndrom nebo roz?těp, je uměly potrat legální do 24. tydne. Interrupce na ?ádost je ve vět?ině evropskych zemích legální, stejně jako v ?eské republice, do 12. tydne gesta?ního věku plodu, s vyjimkou Rumunska a ?panělska (14 tydn?), ?védska (18 tydn?) a Islandu (22 tydn?). V některych zemích byvalého Sovětského svazu je stále interrupce legální i ve druhém trimestru a za?átkem t?etího trimestru (nap?íklad v Bělorusku) z d?vodu tě?ké situace matky, v Rusku byly pozdní interrupce z ekonomickych d?vod? po pádu komunismu zakázány. Nejvy??í gesta?ní limit v Evropě je ve Velké Británii^[zdroj?] a Nizozemsku a to 24 tydn?. Nejmlad?í narozené a následně p?e?iv?í dítě se narodilo ve 21. tydnu gesta?ního věku (věku od po?etí). Naopak ni??í gesta?ní limit pro interrupce na ?ádost mají Slovinsko, Chorvatsko, Portugalsko a Turecko (10 tydn?). V Kanadě^[zdroj?], některych státech USA, hlavním městě Austrálie (Canberra), ?íně^[zdroj?], Severní Koreji a Vietnamu^[zdroj?] je interrupce legální a? do okam?iku narození dítěte.

Latinská Amerika a Afrika

Lidsky ?ivot p?ed narozením je chráněn zejména v zemích Latinské Ameriky, Afriky, jihozápadní a jihovychodní Asie a v Oceánii. Kromě Kuby, Uruguaye a dvou ze 31 mexickych provincií (Ciudad de México a Oaxaca), Guyany a území pat?ící evropskym stát?m nebo Spojenym stát?m americkym, jsou v Latinské Americe umělé potraty na ?ádost matky nezákonné. Nap?íklad v Brazílii je uměly potrat legální v p?ípadě ohro?ení ?ivota matky a je-li dítě po?ato p?i znásilnění. V Peru v p?ípadě ohro?ení ?ivota nebo zdraví matky. Plná právní ochrana lidského ?ivota p?ed narozením s vyjimkou zákrok? za ú?elem záchrany ?ivota matky platí v Latinské Americe v Paraguayi, Venezuele, Surinamu, Hondurasu, Guatemale a na některych Karibskych ostrovech. Zcela zakázané jsou interrupce v Nikarugui, Salvadoru, v Dominikánské republice a ve Vatikánu. V Argentině za potrat spáchany z jiného d?vodu, ne? je ohro?ení ?ivota nebo zdraví matky nebo v p?ípadě po?etí ze znásilnění, hrozí a? ?ty?i roky odnětí svobody. Lidsky ?ivot p?ed narozením chrání Americká úmluva o lidskych právech podepsaná v Kostarice roku 1969, kterou podepsaly p?evá?ně státy Latinské Ameriky. ?ádná latinskoamerická země té? nepraktikuje trest smrti.

Interrupce na ?ádost jsou nelegální té? ve vět?ině africkych zemích, s vyjimkou Jihoafrické republiky, Mosambiku, Kapverd a Tuniska, kde byly interrupce legalizovány za nadvlády diktátora Habíba Burgiba v roce 1973. Mnoho africkych zemí, nap?íklad p?evá?ně islámsky Egypt ?i katolicky Madagaskar, interrupce zakazují s vyjimkou p?ípad? ohro?ení ?ivota matky.

Evropa

V Evropě je lidsky ?ivot p?ed narozením, s vyjimkou zákrok? nutnych k záchraně ?ivota matky, chráněn na Maltě, v Ando?e, na Gibraltaru a v San Marinu. Zcela jsou interrupce zakázány ve Vatikánu. V Lichten?tejnsku jsou interrupce legální z d?vodu ohro?ení ?ivota a zdraví matky. V Monaku v p?ípadě ohro?ení ?ivota matky, plodu po?atého p?i znásilnění nebo plodu s vyvojovou poruchou.

V Polsku byly zavedeny umělé potraty nejprve za nacistické a poté za komunistické nadvlády, av?ak v roce 1993 byla zavedena právní ochrana lidského ?ivota od po?etí, s vyjimkou plod? po?atych p?i trestném ?inu (znásilnění, incest, pohlavní zneu?ití, v Polsku je věková hranice pro pohlavní styk 15 let), plod? s genetickou poruchou a p?ípad? ohro?ení ?ivota a zdraví matky. Podle oficiálních polskych statistik proběhlo v roce 2012 v Polsku 42 nelegálních umělych potrat?. V roce 2008 v Polsku proběhlo 499 legálních umělych potrat?. Za nezákonné interrupce jsou v Polsku trestně odpovědní vykonavatelé a pomocníci, nikoliv v?ak matky. Ur?itá omezení pro potraty jsou té? na Faerskych ostrovech. Teoretické omezení podmínek pro uměly potrat je ve Finsku a Velké Británii, av?ak v praxi tam nejsou potraty omezovány (vyznamněji jen ?asem od po?etí). V ostatních evropskych zemích je ?ivot plodu právně chráněn jen od ur?itého věku plodu, p?ed ním? nemá lidsky ?ivot plodu nebo embrya ?ádnou právní ochranu.

V ?íjnu 2020 po rozhodnutí polského ústavního soudu, ?e potraty handicapovanych plod? odporují ústavě, do?lo k rozsáhlym protest?m. Naopak ve Francii pro?el v b?eznu 2024 parlamentem návrh na zakotvení práva na interrupci ve francouzské ústavě.

Spojené státy americké

Mapa stát? USA podle legality potrat?:

     Nelegální od po?etí

     Legální ale nedostupné

     Legální do detekce srde?ní ?innosti (5.–6. tyden, 2–3 tydny od implantace)

     Legální do 15. tydne

     Legální do 18. tydne

     Legální do 20. tydne

     Legální do 22. tydne (5 měsíc?)

     Legální do hranice viability (≈ 23 tydn?)

     Legální do 24. tydne (5? měsíc?)

     Legální do 27.–28. tydne

     Bez omezení

První stát Spojenych stát?, ktery povolil interrupce, bylo Colorado roku 1967 v p?ípadě plodu po?atého ze znásilnění nebo incestu. V roce 1970 byly umělé potraty na ?ádost (tudí? plod do ur?itého věku nemá ?ádnou právní ochranu, pokud se matka rozhodne pro potrat) legalizovány na Havaji a v New Yorku (a? do 24 tydn? věku plodu). V roce 1970 americky Nejvy??í soud rozhodl, ?e pojmem zdraví se myslí nejen fyzicky, ale také du?evní blahobyt. Roku 1973 jeho p?elomovy precedent Roe vs. Wade s odkazem na ústavně garantované právo na soukromí legalizoval ve v?ech státech USA umělé potraty a? do dvanáctého tydne a umo?nil i legalizaci umělych potrat? po celou dobu těhotenství.

Několik americkych stát? nemá, stejně jako sousední Kanada, ?ádné omezení pro potraty, tudí? tam je potrat legální po celou dobu prenatálního vyvoje a? do porodu. Jedná se o státy Alja?ka, Colorado, New Hampshire, Nové Mexiko, Oregon a Vermont. V New Yorku je potrat legální do 24. tydne, později z d?vodu ohro?ení du?evního zdraví matky. Stává se také, ?e dítě pokus o potrat p?e?ije a narodí se ?ivé. Podle zákona z roku 2001 takové dítě podléhá právní ochraně svého ?ivota. 2. dubna 2019 guvernérka Alabamy Kay Lveyová schválila zákon zavádějící právní ochranu lidského ?ivota od okam?iku po?etí s vyjimkou zákrok? z d?vodu ohro?ení ?ivota matky. Podle zákona nemá byt trestána matka, trest se tyká pouze vykonavatele a pomocníka potratu.

24. ?ervna 2022 Nejvy??í soud v procesu Dobbs v. Jackson Women's Health Organization zru?il rozsudek Roe vs. Wade s argumentem, ?e interrupce nemají oporu v americké ústavě. Umělé potraty tak z?staly na legislativě jednotlivych stát?.

Asie a Oceánie

V zemích byvalého Sovětského svazu jsou potraty na ?ádost matky legální a velice bě?né. Byvalé komunistické země mají problémy s úbytkem obyvatelstva. Vyjimkou je Abcházie, kde jsou potraty, s vyjimkou zákrok? s cílem zachránit ?ivot matky, nezákonné. Naopak v?echny muslimské země v Asii, s vyjimkou Turecka, Bahrajnu, Singapuru a zemí byvalého Sovětského svazu, interrupce zakazují. Zakázanou jsou bu?to s vyjimkou pro p?ípady ohro?ení ?ivota matky – írán, Irák, Syrie, Libanon, Jemen, Afghánistán a Bangladé? nebo s více vyjimkami, jako vět?ina zemí na Arabském poloostrově. Interrupce jsou té? zakázány, krom ohro?ení ?ivota matky, té? v p?evá?ně buddhistické Barmě, v p?evá?ně katolickych Filipínách a Papui Nové Guineji a nábo?ensky r?znorodé Srí Lance. Interrupce té?, krom zákrok? z d?vodu ohro?ení ?ivota matky, zakazují mnohé ostrovy v Oceánii, nap?íklad ?alomounovy ostrovy.

Mapa zobrazující poměr po?tu narozenych chlapc? ku po?tu narozenych dívek v roce 2012. ?ervená barva zobrazuje největ?í rozdíl po?tu narozenych chlapc? nad po?tem narozenych dívek. Naopak v zemích se silně zelenou barvou je tento rozdíl nejni??í.

Pohlavně selektivní umělé potraty

Pohlavně selektivním potratem se myslí uměly potrat plodu na základě jeho pohlaví. Míra 103 a? 107 narozenych chlapc? na 100 narozenych dívek je pova?ována za p?irozenou (neovlivněnou umělymi potraty). Míra po?tu narozenych chlapc? na po?et narozenych dívek je v?ak vyrazně vy??í v silně patriarchálních spole?nostech, kde jsou zároveň legální umělé potraty. Nap?íklad v ?ínské lidové republice ?inil tento poměr v roce^[kdy?] 119 chlapc? na 100 dívek. V provincii Jiangxi byl podle pr?zkumu v roce 2005 tento poměr dokonce 143 narozenych chlapc? ku 100 narozenym dívkám. Pohlavně selektivní potraty byly zp?sobeny jednak patriarchální spole?ností v ?íně, jednak legalizací potrat? ?ínskymi komunisty a také politikou jednoho dítěte, která byla v roce 2015 zru?ena. Pohlavně selektivní potraty byly poprvé zaznamenány v roce 1975.

Pohlavně selektivní potraty se dále vyskytují v Indii a na Kavkazu. Naopak v silně patriarchálních spole?nostech, v nich? jsou umělé potraty zakázané nebo silně omezené (nap?íklad Al?írsko, Egypt ?i Súdán) je poměr narozenych chlapc? ku po?tu narozenych dívek ni??í, ne? ve vět?ině evropskych zemí (viz mapa).

Spor o oprávněnost interrupce

Interrupce v sou?asnosti p?edstavují eticky problém, ktery má p?esah do politiky a vede k vytvá?ení vlivovych sdru?ení obou tábor?.

Z pr?zkumu ve?ejného mínění z roku 2008 vyplyvá, ?e vět?ina ?ech? je nakloněna jejich liberalizaci. Celkem 23 % respondent? souhlasí s tvrzením ?potrat je v?dy vra?da dítěte“ a 71 % souhlasí s tvrzením ?jsem proti jakémukoli omezení potrat?“.

Pro-choice

Související informace naleznete také v ?lánku Hnutí pro-choice.

Pochod pro ?enské ?ivoty, Washington, D.C. 25. dubna 2004

Mezi zastánci práva na interrupce, kte?í jsou ozna?ování jako ?pro volbu“ (pro-choice), existuje ?iroké spektrum názor?, po?ínaje právem na interrupci za jakychkoli okolností, p?es právo na interrupci jen v ur?itych p?ípadech (nap?. po znásilnění nebo incestu) nebo povolením interrupce jen do ur?ité doby od po?etí (nap?. do t?etího trimestru, ktery je obecně pova?ován za dobu, po které je plod schopen p?e?ít mimo tělo matky). Vět?ina zastánc? práva na interrupce argumentuje tím, ?e embryo nelze pova?ovat za jedince schopného samostatného ?ivota mimo tělo matky a dokud mozek neexistuje nebo funguje p?íli? jednodu?e, jedná se o ?ást těla matky, ne o novou individuální lidskou bytost.

Někte?í zastánci práva na interrupce vyslovně nepopírají, ?e zárodek nebo plod je po?ínající lidskou bytostí, ale pova?ují za eticky p?ijatelné a v souladu s pomyslnym zájmem této bytosti, aby se nenarodila do nep?íznivych podmínek – toto rozhodnutí pova?ují za odpovědnost matky, p?ípadně obou rodi??. Tento postoj lze p?irovnat k praxi některych p?írodních národ?, kde bylo bě?nou praxí zbavovat se nadpo?etnych novorozenc?, které by rodina (matka, kmen) neu?ivila. Proto také odp?rci interrupcí argumentují, ?e tolerance interrupcí vede i ke sní?ení úcty k ji? narozenym dětem, které rovně? nejsou jedinci schopnymi samostatného ?ivota a nemají rozvinutou lidskou osobnost.

V mezinárodní rovině zastává pohled pro-choice nap?íklad IPPF (International Planned Parenthood Federation), největ?í poskytovatel interrupcí v USA. V USA pat?í k hlavním skupinám zastávající pro-choice názor Planned Parenthood, NARAL Pro-Choice America, National Organization for Women a American Civil Liberties Union. V ?R jsou tyto skupiny zastupuje nap?íklad Spole?nost pro plánování rodiny a sexuální vychovu.

Pro p?íznivce feministického hnutí a levicovych ?i liberálních filosofií je ?asto pro-choice politika nedílnou sou?ást jejich politického názoru. Obvykle pova?ují právo na interrupci za svobodné právo ?eny a sna?í se o jeho prosazení v zákonech v?ech zemí. Někte?í aktivisté podnikají akce, které mají p?inést ?enám ze zemí se zakázanou interrupcí osvětu o ní a mo?nost jejího provedení. Nejznáměj?ím p?ípadem z poslední doby je p?ípad lodi Langenort u polskych b?eh?. Na její palubě jsou v mezinárodních vodách prováděny interrupce pomocí prost?edku RU 486.

Pro-life

Související informace naleznete také v ?lánku Hnutí pro-life.

Národní Pochod pro ?ivot v Praze, rok 2016

Odp?rci interrupcí nej?astěji argumentují tím, ?e ?lověk je ?lověkem od po?etí a ?e ji? zygota je reálně existující lidsky jedinec s právem na ?ivot a statusem ?lověka bez ohledu na to, ?e nap?íklad nejsou diferencovány ?ádné orgány a jedinec není samostatny. ?lověka definuje od po?átku úplny soubor gen?, nikoliv tvar a velikost těla, ?i schopnost nebo neschopnost samostatné existence. Uměly potrat (jakékoliv p?ímo ?i nep?ímo smrtící ovlivnění zárodku ?i plodu – po?ínaje nap?íklad hormonální antikoncepcí navozenymi změnami dělo?ní sliznice, znemo?ňujícími uhnízdění zárodku, kon?e potratem p?i porodu) je tedy podle odp?rc? interrupcí zpravidla vra?dou – úmyslnym, uvá?enym a neoprávněnym zabitím ?lověka. Někte?í odp?rci potrat?^[kdo?] po?adují zákonné omezení interrupcí pouze na zákroky léka?sky opodstatněné. Jiní^[kdo?] nepova?ují státní regulaci za ?e?ení a apelují p?ímo na lidskou odpovědnost. K rozr?znění názor? dochází ohledně oprávněnosti interrupcí v p?ípadě vá?ného po?kození plodu nebo stavu ohro?ujícího ?ivot matky, znásilnění a podobnych krajních p?ípadech.

V ?esku je hlavním reprezentantem pro-life názoru Hnutí Pro ?ivot ?R. Ve Spojenych státech americkych tento postoj zastává zejména Republikánská strana, v?etně amerického prezidenta Donalda Trumpa, ktery se té? osobně zú?astnil pochodu pro ?ivot. Odp?rci potrat? té? poukazují na p?ípadné zdravotní a zejména psychické potí?e, které mohou u osob podstoupiv?ích potrat nastat (tzv. postinterrup?ní syndrom, jeho? existence ale nebyla vědecky dokázána).

Skupina pro-life (pro-?ivot) má své stoupence zejména v ?adách pravicovych a st?edovych konzervativc? a stoupenc? r?znych církví a nábo?enskych vyznání.^[zdroj??!] Vyznamné církve a nábo?enské směry (zejména judaismus, katolická církev a evangelikální církve) interrupce principiálně odmítají. S názorem skupiny pro-life na interrupce se ale shodují i někte?í lidé, kte?í jsou obecně názorově zamě?eni opa?ně, tedy ti liberálové, kte?í kladou d?raz i na svobodu lidské bytosti po narození i p?ed narozením a neup?ednostňují právo matky p?ed právy dětí ?i otc?.^[zdroj?]

?leny hnutí pro-life jsou té? někte?í byvalí p?íznivci i vykonavatelé umělych potrat?. Nap?íklad Bernard Nathanson nejprve usiloval o legalizaci interrupcí a později je sám vykonával. Vykonal 15 000 umělych potrat?. Po objevu ultrazvuku, kdy? viděl, jak potrat probíhá, potraty p?estal vykonávat a stal se pro-life aktivistou a nato?il dokumentární film Němy vyk?ik. Byvalá brazilská pro-choice aktivistka Sara Fernanda Girominiová z hnutí FEMEN se stala pro-life aktivistkou a omluvila se k?es?an?m.

P?íslu?nicí hnutí pro-life je nap?íklad Gianna Jessen, její? matka ji p?ed jejím narozením nechala zabít potratem pomocí solného roztoku, ona v?ak potrat p?e?ila (v některych státech USA je potrat legální po celou dobu těhotenství). O svém osudu se dozvěděla ve svych dvanácti letech v adoptivní rodině. V d?sledku pokusu o potrat trpí mozkovou obrnou.

Feministky první vlny (nap?íklad Elizabeth Cady Stantonová, Matilda Joslyn Gage nebo Victoria Woodhullová) pova?ovaly potrat za vra?du a zlo, které bylo ?enám vnucováno mu?i. Pro-life je feministická organizace Feminists for Life, její? ?lenkou je nap?íklad republikánská politi?ka Sarah Palinová. Ve Spojenych státech funguje té? Pro-Life aliance gay? a leseb.

V Kanadě, kde je interrupce legální bez omezení, byla opakovaně za neoprávněny vstup na potratovou kliniku uvězněna Mary Wagnerová, která se sna?ila ?eny na potratovych klinikách v rozhovoru odradit od potratu.

Pro-life násilí

Související informace naleznete také v ?lánku Protipotratové násilí.

Některé okrajové skupiny odp?rc? potrat? volí násilnou metodu boje proti interrupcím, v?etně zavra?dění. Mezi lety 1973 a 2003 je evidováno 300 p?ípad? protipotratového násilí nebo terorismu. Jedná se o k?es?anské skupiny vze?lé z tzv. Rekonstrukcionistické teologie a Hnutí k?es?anské identity. útoky se odehrály v USA, Kanadě i Austrálii a Novém Zélandu. Jednalo se o únosy, bombové útoky na zdravotnická za?ízení a vra?dy léka??, i o taktiku zastra?ování nap?. formou vylepování plakát? na typu ?hledá se ?ivy nebo mrtvy…“ nebo dehonesta?ní kampaně vedené za pou?ití masovych médií (nap?. americky doktor George Tiller byl zavra?děn protipotratovym extrémistou Scottem Roederem po dlouhé kampani Billa O'Reillyho, jen? ho otev?eně nazyval zabijákem dětí, Tiller vykonával potraty ve t?etím trimestru). Mo?nost vzniku potratového násilí v ?R je hodnocena jako nepravděpodobná.

Nucené potraty

Nucenym potratem se myslí potrat proti v?li těhotné ?eny. Zprávy o nucenych potratech pocházejí zejména z ?íny v souvislosti s politikou jednoho dítěte, která ji? byla zru?ena. Za nuceny potrat se ?ínská vláda později omluvila. V roce 2019 soud v Británii na?ídil nuceny potrat mentálně handicapované katoli?ce z Nigérie ve 22. tydnu těhotenství, i p?es odpor ze strany doty?né ?eny i její matky. Odvolací soud rozsudek zru?il.

V ?eské republice na problém vydírání těhotnych ?en k podstoupení legálního potratu reagovala v roce 2021 i novela trestního zákoníku a to v § 175 2e, kde do?lo ke zvy?ení trestní sazby na 2 a? 8 let odnětí svobody. Podle d?vodové zprávy byvají ??astym motivem k vydírání těhotné budoucí ekonomické závazky v ?ádu statisíc? korun – vy?ivné matky p?ed a po porodu podle § 905 OZ a vy?ivné dítěte po dobu dvou desetiletí.“ Hnutí Pro ?ivot ?R tvrdí, ?e 70–80 % ?en, kterym poskytuje slu?by krizové intervence, se cítí byt k podstoupení potratu nuceno, a to p?edev?ím svym partnerem.

Pro-choice násilí

V roce 2009 byl pro-life aktivista a ?len skupina Save America Jim Pouillon zavra?děn během pokojného protestu proti umělym potrat?m p?ed st?ední ?kolou v Owosso v Michiganu. Vrah uvedl, ?e ho urazilo, ?e ?děti“ viděly krvavé obrázky.

V roce 2020 na mezinárodní den ?en hodily feministky zapálenou lahev Molotovova koktejlu do paláce mexického prezidenta a jedním z jejich motiv? byla snaha o legalizaci umělych potrat?. Nakonec se nechtěně popálily samy pachatelky.

V noci ze 16. na 17. zá?í 2018 stoupenci potrat? zapálili ve Var?avě nákladní automobil s obrazy ukazujícími, jak uměly potrat vypadá, ktery byl zaparkován ulici Konopczyňského, ?ím? zp?sobili ?kodu na cizím majetku 10 000 zlotych (p?ibli?ně 60 000 K?).

Profesor Miroslav Mitl?hner navrhl umo?nit potraty tě?ce malformovanych dětí, které nemají naději na p?e?ití, nebo p?e?ívají ve vegetativním stavu, v jakémkoli stadiu těhotenství a legalizovat zabití takto posti?eného novorozence.

Eugenika

Regulace po?tu narozenych ur?itym jedinc?m ?i jejich prenatální selekce (usmrcení plod? s ur?itym handicapem) je i jedním z nástroj? eugeniky. Negativní eugenika si klade za cíl eliminaci nevhodnych ?ástí populace, p?i?em? sní?ení porodnosti v tzv. rozvojovych zemích, u chud?ích vrstev obyvatelstva, některych etnickych skupin ?i geneticky posti?enych jedinc? je jedním z jejích nástroj?. M??e se jednat o podporu pro-choice postoje u jednotlivych skupin ?i v celé spole?nosti, ale té? interrupce na?ízené. Tuto praxi jako první na světě zavedlo nacistické Německo, po druhé světové válce jí p?ebíraly demokratické země. Nacisté té? povolili potraty na dobytych územích, v?etně Protektorátu ?echy a Morava, aby sní?ili populaci pro nacisty pod?adného národa.

K dal?í vlně eugenickému zabíjení plod? s Downovym syndromem p?ispěl objev francouzského vědce Jér?me Lejeuna v roce 1958, ktery umo?nil prenatální diagnostiku Downova syndromu, ?eho? jiní léka?i u?ili v úmyslu handicapované plody potrácet. Jér?me Lejeune se následně stal vyznamnym pro-life aktivistou. Později ?ekl: ?Byl jsem léka?, ktery je měl uzdravovat. A kdy? te? odcházím, mám pocit, ?e jsem p?ispěl k jejich zavr?ení.“ Na Islandu dochází k porodu dítěte s Downovym syndromem v minimu p?ípad?, jeliko? matky po pozitivním screeningu vyu?ívají interrupce. 92 % plod?, u nich? je diagnostikován Down?v syndrom, je v Evropě usmrceno umělym potratem, ve Spojenych státech americkych je to 67 %. Pape? Franti?ek tuto praxi p?irovnal k nacismu. Zastánci pro-choice mají na tuto problematiku opa?ny názor, nap?íklad levicovy poslanec Gaspar Llamazares ?ekl o návrhu na omezení potrat? ve ?panělsku: ?Jde o protireformní, inkvizi?ní a brutální útok na ?eny.“

Dilematické p?ístupy

Kromě ideologicky krajních pozic existují i r?zné p?ístupy, které rozhodování o interrupci pova?ují za dilema mezi r?znymi hodnotami, které jsou v kolizi (sporu). Lidé, kte?í zastávají některy z takovych p?ístup?, zpravidla nepova?ují zárodek nebo plod ani za zcela hotovou osobu, ale ani za pouhou ?ást těla ?eny. Vznik ?ivota mohou chápat jako postupny proces, ktery nelze redukovat na okam?ik po?etí ?i narození. Interrupci mohou pova?ovat ne za vra?du, ale neutrálněji a obecněji za zabití, které za ur?itych okolností m??e byt eticky p?ijatelné. Relevantními dilematy m??e byt nap?íklad volba mezi ?ivotem ?eny a ?ivotem dítěte (hrozí-li vy??í riziko smrti ?eny p?i porodu), otázka správnosti p?ijmout dítě po?até znásilněním apod. V p?ípadě interrupce z d?vodu rizika nebo jistoty záva?ného zdravotního posti?ení dítěte nebo tí?ivych sociálních podmínek byvá ?e?eno dilema mezi p?edpokládanymi skute?nymi zájmy dítěte a mezi abstraktní ideologickou hodnotou ?ivota. Právo na ?ivot je v takovém p?ístupu pomě?ováno s právem na kvalitu ?ivota, p?i?em? zabití není chápáno vylu?ně jen jako ?in proti zájmu dítěte.

Zastánci dilematickych p?ístup? netvo?í monolitní ideologicky semknuty ?ik, a proto v některych názorech mohou mít blí?e k ideologii pro-choice, v jinych k ideologii pro-life.

Léka?i

Léka?i, podobně jako lidé jinych odborností, mají na interrupce r?zné názory podle země p?sobení, svého odborného a pracovního za?azení, osobních zku?eností a názor? nebo nábo?enského vyznání.

Podle zákon? mnoha zemí (v?etně ?R) nesmějí byt léka?i nuceni tyto zákroky vykonávat, je-li to v rozporu s jejich svědomím (vyhrada svědomí). Gynekolog vázany pracovní smlouvou se v?ak m??e dostat do obtí?ně ?e?itelné situace, proto?e po?adavky jeho zaměstnavatele obvykle provádění potrat? po?adují.

Léka?i na jedné straně p?icházejí bezprost?edně do styku s odstraňovanym plodem a s jeho projevy po?ínajícího ?ivota, na druhé straně vidí následky nelegálních potrat?, p?ípadně i nechtěného narození, a sna?í se jim zabránit. P?vodní podoba Hippokratovy p?ísahy umělé potraty léka??m provádět zakazuje, v sou?asné variantě léka?ského slibu pou?ívaného v ?esku ji? ?ádny takovy zákaz není.

Gynekolog Bernard Nathanson, byvaly ?editel tehdy největ?í interrup?ní kliniky v USA, spoluzakladatel NARAL (National Abortion and Reproductive Rights Action League) později tv?rce dokumentu ?Němy vyk?ik“ a zastánce pro-life názoru se ve své knize vyjád?il o vzniku jedince takto: ?Jako vědec nikoliv pouze vě?ím, ale vím, ?e lidsky ?ivot za?íná v okam?iku po?etí.“

Nábo?ensky pohled na interrupce

V katolické církvi se jak na osobu podstupující potrat, tak na osobu potrat vykonávající vztahuje automatická exkomunikace. U protestantskych spole?enství existují r?zné postoje, některé z nich (typicky ty evangelikální) se k tématu staví stejně jako katolická církev, jiné interrupce za ur?itych podmínek ?i do ur?itého věku plodu tolerují. Judaismus nahlí?í na plod jako na ?lověka a? v 40. dnu od po?etí po po?etí a islám dokonce a? po uplynutí 120 dn? těhotenství. Ve vět?ině islámskych zemí jsou interrupce nezákonné. Buddhismus pova?uje interrupci za vra?du.

Souvislost s antikoncepcí

Související informace naleznete také v ?lánku antikoncepce.

Paralelně k tomuto sporu probíhá podobny spor o oprávněnost antikoncepce. Antikoncepce má v?ak daleko méně odp?rc?, nebo? nezabíjí zygotu, ale bu? brání samotnému oplození, nebo pouze znemo?ňuje usazení oplozeného vají?ka v děloze, co? se děje ?asto i bez ní. Jediny zp?sob kontroly po?etí eticky p?ijatelny z pohledu oficiálního u?ení katolické církve je p?irozené plánování rodi?ovství (metody zalo?ené na pozorování p?íznak? plodnosti v pr?běhu menstrua?ního cyklu a sexuální abstinence).

Hormonální antikoncepce má v?ak také potratové ú?inky tehdy, kdy nezabrání po?etí embrya.

Jevy spojené se zákonnymi omezeními interrupcí

Nelegální potraty

Zákaz interrupcí vede k jejich ilegálnímu provádění. Zákrok provádějí ?asto nekvalifikované osoby (hovorově nazyvané jako ?andělí?ká?ky“ nebo ?andělí?ká?i“), ?asto v nevyhovujících podmínkách. To vá?ně ohro?uje zdraví a ?ivot ?en. V minulosti se pou?ívaly manuální techniky jako pokusy propíchnout vak blan a vyvolat tak odtok plodové vody s následnym potratem, nap?. pletacím drátem nebo jehlicí do klobouku; ?krtnuté drátěné ramínko se dokonce stalo symbolem americkych organizací bojujících za právo na bezpe?nou a legální interrupci. Tyto neodborné postupy vedly k rozsáhlym poraněním ?eny ?asto s následnym vykrvácením nebo tě?ké smí?ené aerobně-anaerobní infekci p?i neo?et?eném potratu (tyto infekce jsou tě?ko zvládnutelné i p?i pou?ití moderních antibiotik – v podstatě ?lo o hore?ku omladnic). Stejně záva?né následky měly pokusy vypudit plod chemicky – nap?. vst?ikováním petroleje nebo mydlové vody do dělohy, co? p?i proniknutí do krevního oběhu ?eny zp?sobilo hemolyzu a smrt. Docházelo také k otravám, nap?. nechvalně proslulou klá?terní chvojkou. V zemích kde legislativa zakazuje interrupce, p?i nedostupnosti antikoncepce a nedostate?né osvětě se tyto jevy vyskytují dodnes. Podle studie WHO z roku 2017 zve?ejněné v ?asopisu Lancet se 97% takto nebezpe?nych potrat? provádělo v rozvojovych zemí v Africe, Asii a Latinské Americe.

Potratová turistika

Jako potratová turistika je ozna?en jev, kdy těhotné ?eny cestují ze zemí, kde jsou omezené legální interrupce, do zemí s liberálněj?í postojem, kde interrupci mohou podstoupit.

Zakládají se mnohé spole?nosti, které se sna?í prosadit práva na interrupci, nebo je aktivně zprost?edkovávají. K nim se ?adí nap?íklad právnická organizace Center for Reproductive Rights, National Network of Abortion Funds nebo Planned Parenthood, které fungují v USA. Právě organizace Planned Parenthood se stala velmi ú?inná v boji za práva ?en, a to tím, ?e posílila právní precedens zalo?eny na Roe v. Wade. Av?ak poté, co se p?ípad z Mississippi, ktery zpochybňoval ústavnost Roe v. Wade, dostal k Nejvy??ímu soudu se, nehledě na precedens, Nejvy??í soud rozhodl p?enechat legislativu o regulaci potrat? na jednotlivé státy a ne na federální vládu. Díky tomu v roce 2022 potraty p?estaly byt chráněné federálním právem.

V Texasu je od roku 2022 interrupce ilegální, co? zap?í?inilo potratovou turistiku do okolních stát? s mírněj?ími potratovymi zákony. Některé konzervativní státy zejména na jihu a ve vnitrozemí se sna?ily zabránit potratové turistice, a to p?ijetím r?znych zákon?. V Missouri se sna?ili prosadit zákon, podle kterého by bylo nezákonné pomoci obyvatel?m Missouri s provedením potratu. Tyto zákony rozproudily debatu ohledně ústavnosti těchto zákon?, av?ak konzervativní skupiny tvrdí, ?e ?ádná ?ást ústavy z?etelně nepoukazuje na nelegálnost těchto zákon?.

V minulosti se mezi státy s vysokou potratovou turistikou ?adily nap?. Portugalsko nebo do roku 2018 i Irsko. Stále aktuální je situace v Ando?e, Polsku, na Maltě nebo v ji? zmíněnych jednotlivych státech USA. V Polské republice zasahuje do politiky a také do formování práv interrupce polsky nacionalismus a p?sobení církve. Od roku 2007 otevírají ultra konzervativní strany otázky ohledně reproduk?ních práv. Mezi lety 2007–2016 probíhaly r?zné pokusy o absolutní zákaz interrupcí spole?ně s podporou od obyvatelstva, ale i tak nebyly úspě?né. Jako následek zamítnutí návrh? vět?ina polskych doktor? p?estala provádět interrupce. Polské ?eny tak musely zvolit cestu v duchu protest? pro zlep?ení podmínek reproduk?ních práv. V roce 2021 rozhodnutí polského ústavního soudu prakticky znemo?ňuje provedení legálního potratu. Ka?dy rok se odhaduje, ?e a? 200 000 polskych ?en ukon?í těhotenství. Z této skupiny 10-15 % ?en hledá provedení umělé interrupce mimo Polskou republiku za pomoci potratové turistiky.

Nap?. do ?eska takto cestují ?eny z Polska, kde nemají mo?nost podstoupit interrupci, ani kdy? je plod tě?ce po?kozeny. Těmto ?enám pomáhá ?esko-polská iniciativa Ciocia Czesia. Cílová destinace těhotnych ?en z Polska se odvíjí od jejich sociální t?ídy a socioekonomického statusu. ?eny s ni??í sociální t?ídou více cestují směrem na vychod do Běloruska a na Ukrajinu. Naopak ?eny s vy??í sociální t?ídou mí?í do zemí Evropské unie. Tato skute?nost ovlivňuje bezpe?nost zákroku.

Státy Evropské unie, s vyjimkou Malty a Polska, pat?í mezi takzvané “sanctuary states” (azylové státy), kde je p?ístup ke zdravotní pé?i, jakou jsou interrupce, mnohem snadněj?í. Více ne? v polovině evropskych stát? je interrupce povolena a? do 14. tydne těhotenství, nejvy?e nastaveny limit má Nizozemsko, kde je mo?ná a? do 24. tydne. Poté ji lze podstoupit pouze ze zdravotních d?vod?. Nizozemí je proto jednou z nej?astěj?ích zemí, kam ?eny cestují za interrupcí v pozděj?ích měsících, mimo jiné i z Německa. Tyto státy jsou proto vyhledávány právě ?enami z prost?edí, kde je interrupce zakázaná nebo jinak omezená. Av?ak existuje mnoho ?en, které si nemohou dovolit cestu do druhé země, a tak jsou odkázány na organizace, které se starají o zprost?edkování cesty a za?ízení procedury.

Zvlá?tním p?ípadem potratové turistiky je vyu?ití slu?eb ?en na vlnách, které ji? od roku 2001 pomáhají ve státech s omezenou interrupcí — pokud lo? této neziskové organizace vypluje do mezinárodních vod, platí na ní liberální nizozemské zákony umo?ňující interrupci. Tato plavidla jsou vybavena gynekologickou ordinací a vy?kolenym zdravotnickym personálem, ktery umo?ňuje ?enám bezplatnou interrupci. Prvním cílovym státem bylo v roce 2001 Irsko.

Interrupce v ?esku

Podrobněj?í informace naleznete v ?lánku Interrupce v ?eské republice.

Vyvoj po?tu interrupcí v ?esku                      Absolutní po?et interrupcí                     Podíl interrupcí v??i v?em těhotenstvím

Vyvoj potratovosti v ?eskoslovensku a v ?esku byl ovlivňován vyvojem po?tu obyvatelstva, legislativními úpravami a roz?i?ováním moderních antikoncep?ních metod. Na území ?eska byly potraty poprvé legalizovány nacisty za okupace během druhé světové války, co? bylo po osvobození zru?eno. V ?eskoslovensku bylo umělé p?eru?ení těhotenství legální od roku 1957. Zákon ?enám dovoloval legálně podstoupit interrupci, a?koliv p?edev?ím ze zdravotních d?vod?. K provedení umělého p?eru?ení těhotenství bylo t?eba splnit dvě podmínky. První podmínkou bylo, ?e interrupce mohla byt provedena pouze se souhlasem těhotné ?eny. Souhlasu nebylo zapot?ebí v p?ípadě nesvéprávné budoucí matky. Souhlas mohl byt také nahrazen zákonnym zástupcem. Druhá podmínka byla slo?itěj?í, jeliko? ?ena musela nejprve podat ?ádost k interrup?ní komisi, která posuzovala konkrétní p?ípady. Dovolení mohla obdr?et pouze ze zdravotních nebo z jinych d?vod? hodnych z?etele. Pod zdravotní d?vody se ?adilo těhotenství del?í ne? 12 tydn? a sou?asně probíhající akutní nebo chronické onemocnění zvy?ující riziko spojené s p?eru?ením těhotenství nebo podstoupila-li ?ena umělé p?eru?ení těhotenství v uplynulych 12 měsících atp. Za okolnosti hodné zvlá?tního z?etele se ozna?ovaly zejména věk ?eny nad 40 let, dále měla-li dot?ená ?ena ji? t?i ?ijící děti, otěhotněla v d?sledku znásilnění nebo jiného trestného ?inu, ztratila man?ela nebo man?el měl tě?ky zdravotní stav, otěhotněním vznikla obtí?ná ?ivotní situace neprovdané ?eny, byl prokázán rozvrat rodiny aj. Interrup?ní komise stanovila za umělé p?eru?ení těhotenství z d?vod? hodnych zvlá?tního z?etele p?íplatek, ktery musela těhotná ?ena uhradit. Volny p?ístup k interrupcím byl zákonem povolen od roku 1987, ktery zru?il v?echny p?edchozí zákony tykající se interrupcí a dovolil ?enám získat absolutní rozhodovací svobodu ukon?it těhotenství nep?esahující dobu 12 tydn? od po?etí.

Celkovy po?et potrat? v ?eskoslovensku ?i v ?esku nikdy nep?esáhl po?et porod?. Prudky nár?st umělych potrat? byl zaznamenán v polovině osmdesátych let, kdy byla miniinterrupce povolena a prováděna ?enám zdarma za pokra?ující nedostupnosti jiné antikoncepce. Byla proto vyu?ívána jako antikoncep?ní metoda. Maxima bylo dosa?eno mezi lety 1988 a 1990 (97,1; 98,2 a 96,2 potrat? na sto porod?). V porovnání s evropskym pr?měrem byl po?et potrat? i interrupcí v ?esku vysoky. K úbytku nastalo po roce 1990, vlivem dostupnosti antikoncep?ních prost?edk? a zavedením poplatku za provedení interrupce z jiného ne? zdravotního d?vodu. Tento trend pokra?oval a? do roku 2007. V roce 2005 bylo zaznamenáno 31 000 ukon?enych těhotenství ku 93 000 ?ivě narozenych, z toho cca 21 000 interrupcí a zbytek spontánních potrat?. V roce 2008 do?lo oproti roku 2007 k mírnému vzr?stu po?tu potrat? (p?i pokra?ování poklesu relativního podílu potrat? na v?ech těhotenstvích). Podle dat úZIS po?et provedenych potrat? v roce 2020 klesl oproti roku 2011 ze 24 tísíc na necelych 17 tisíc. V p?epo?tu na populaci ?R v po?tu povedenych potrat? nijak znatelně nevybo?uje z evropského pr?měru.

Odkazy

Reference

• Zákon ?. 68/1957 Sb., o umělém p?eru?ení těhotenství^{[nedostupny zdroj]} (PDF)
• Zákon ?NR ?. 66/1986 Sb., o umělém p?eru?ení těhotenství^{[nedostupny zdroj]} (PDF)
• Sněmovní tisk 376 Poslanecky návrh (Karas, Kasal, Pleva) na zru?ení zákona o umělém p?eru?ení těhotenství (2003)
• Zdeněk Kühn: Sou?asná právní regulace umělych potrat? ve světě. In V?ehrd 10/1994, p. 26 sq.

Související ?lánky

• Potrat
• Vyhrada svědomí
• Roe vs. Wade
• Pochod pro ?ivot
• Němy vyk?ik

Literatura

• ROB, Luká?; MARTAN, Alois; CITTERBART, Karel a kolektiv. Gynekologie. 2. vyd. Praha: Galen, 2008. 319 s. ISBN 978-80-7262-501-7. 

• ?ERNY A KOL., David. Lidské embryo v perspektivě bioetiky. Praha: Wolters Kluwer, 2011. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky ?i videa k tématu interrupce na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo interrupce ve Wikislovníku
• Téma Interrupce ve Wikicitátech

Neutrální:

• Vyvoj potratovosti v ?eské republice Archivováno 25. 3. 2016 na Wayback Machine. – podrobná studie ?Sú p?iná?ející historické údaje i mezinárodní srovnání (HTML úvod, texty v PDF, tabulky v Excelu)
• Interrupce – Sexus.cz
• Potrat – Interrupce na Sexuálně.cz
• Zpráva IDNES o iniciativě pro-life poslanc?
• Máte slovo (27. 4. 2008) – diskuse o interrupcích

Pro-choice:

• Interrupce: ?enino právo ?i vra?da? – rubrika polemik v Britskych listech
• Magdalena Górska: Interrupce psaná spole?ností, tělem a individuálním vědomím – studentská práce

Pro-life:

• Hnutí Pro ?ivot ?R – největ?í protipotratové sdru?ení v ?R
• Svoboda Volby Archivováno 7. 10. 2006 na Wayback Machine. – kampaň proti umělym potrat?m
• Pro life po?ady o interrupci na TV-MIS

Wikipedie neru?í za správnost léka?skych informací v tomto ?lánku. V p?ípadě pot?eby vyhledejte léka?e!
P?e?těte si prosím pokyny pro vyu?ití ?lánk? o zdravotnictví.

Autoritní data	Biblio: 31762c04-e2da-43eb-9030-2b5996b05f98 NKC: ph114787 BNE: XX524423 GND: 4053732-8 HDS: 007977 LCCN: sh85000196 NARA: 10639595 NDL: 00568524 NLI: 987007292966705171 TDV?A: cocuk-dusurme

Portály: Biologie | Medicína